Můj skromný cestovatelský deníček...aneb Tašenka v Itálii 1.

Jsou tři ráno a já sedím na tom nejkrásnějším balkoně s tím nejkrásnějším výhledem v Itálii a snad i na celém světě.

Nemůžu spát a poprvé v životě mi to vůbec nevadí. Chci si naplno vychutnat kouzlo tohohle přenádherného okamžiku. Plní se mi můj sen. Přání, které jsem před rokem vyslovila a nemělo tehdy vůbec žádné reálné obrysy.... teď už má. To přání znělo přibližně nějak "Za rok budu fotit své kabelky u moře." A ono se to opravdu děje. Nemůžu tomu pořád uvěřit. Jsem v malém městečku Camogli, kousek od italského Milána. Mám s sebou tři kamarádky, čtyři kabelky a foťák. Co víc můžu potřebovat ke štěstí?

Přiznám se ale otevřeně, že ještě před dvěma dny jsem měla pochybnosti jaké to bude a jestli by nebylo lepší zůstat doma. To se ozýval ten strašpytel ve mě. Ale kdo se bojí nesmí do lesa a taky nezažije žádné dobrodružství.

Vášeň k cestování jsem pravděpodobně zdědila po svých rodičích. Ale mám dojem, že u mě to nějak zesílilo, asi se namíchaly ty správné geny :-).

Miluju létání. Když jsem na nebi a koukám dolů, připadá mi všechno malicherné a problémy vzdálené. Dole si například stěžujeme, že je zima a žádné slunce. Stačí se vznést o pár kilometrů výš a vše je hned jasné a prozářené. Kdybych nenavrhovala kabelky chtěla bych být pilotem, protože je to tak...povznášející, ano, to je to správné slovo.

Ale myslím, že se snad spokojím i s řidičským průkazem. Koneckonců dneska jsem si užila nádhernou jízdu. Díky chyby rezervace ze strany autopůjčovny jsme dostaly o třídu lepší vůz, než s jakým jsme počítaly... Za stejnou cenu. Půjčili nám nádhernou, luxusní, černou Alfu Romeo.

Awwww, miluju to, nepustila jsem nikoho jiného k volantu :-D.

Půl hodiny po půlnoci jsme dorazily do Camogli na místo našeho ubytování přes Air Bnb. Ubytoval nás velmi milý starší italský pán Charlo.

• Cestovatelský tip: Tady jsem pochopila, že s angličtinou v Itálii moc nepochodíme :-). Stačí ruce, nohy a pár základních slovíček... a hlavně úsměv, tím řeknete vše.

Ukázal nám náš nádherný byt, který předčil veškerá očekávání. Je to starší bytový dům v kopci s krásným výhledem na městečko a moře. Dokonce nám tady nechali i nějaké croissanty na snídani a zásobenou lednici. A krásně prostřený stůl se svíčkama.

Když Charlo odešel sedly jsme si s holkama na ten krásný balkon a jen vzdychaly. Nad tím výhledem, nad tím teplým vzduchem i ve dvě ráno, nad těmi krásnými domy všude kolem a tou rozkošnou teráskou co mají sousedi pod námi, nad těma lodičkama co z nich jsou teď v noci v moři vidět jen světýlka.

Právě teď a tady, na tom krásném balkóně mi došla slova... slibuju, že zítra vyfotím ten nádherný výhled z balkónu ve dne. A taky moře...

Tak dobrou :-*

A jaký byl další den? Čtěte tady.